Procházka obcí
Procházka obcí
 |
 |
 |
| 1. Kaplička |
| Nedaleko autobusové zastávky na silnici Jaroměř Trutnov, východně od dnešního čerpadla pohonných hmot, stojí malá kaplička. Vznikla v roce 1757 v souvislosti s epidemií tyfu, která v té době v obci vypukla. Zemřela při ní nejen většina ze 6 000 vojáků, kteří si v hospitalu a v obci léčili svá zranění z bitvy u Lojhen nedaleko Breslau, ale také obyvatel obce. Všichni byli pohřbeni poblíž této kapličky. |
|
| 2. Bývalá budova výrobního družstva Vánoční ozdoby |
| Skleněné ručně foukané vánoční ozdoby se v Kuksu vyráběly více než čtyřicet let. |
|
| 3. Hostinec „U zlatého slunce“ zal. v roce 1699 |
| Hostinec z doby největší slávy Kuksu je dominantou obce. Nelze přehlédnout výraznou fasádu, připomínající vhled původní stavby. Mnoho let budova sloužila jako obecní škola, ale od července 2003 je obnoven provoz hostince. |
|
|
|
| 4. Památné lípy |
| V sousedství barokních soch stojí dosud tři lípy, vysazené v roce 1732 před hostincem „U Zlatého slunce“. Jsou zapsané jako památné stromy. |
|
| 5. Socha Ježíše s křížem (Salvátora) |
| Západně od hostince U Zlatého slunce se nachází socha Ježíše nesoucího kříž od Gabriela Maxe, věnovaná Kuksu v roce 1858 hraběnkou Swerts Sporck. |
|
| 6. Sochy Goliáše (Herkomanna) a Davida |
| Před budovou hostince „U Zlatého slunce“ stojí socha Goliáše. Dílo M. B. Brauna z roku 1720, původně nazývané Herkomannus, patron nepoctivých advokátů. Satiru na nesvědomité advokáty, kteří překrucují zákon doplňoval nápis: „Jure eruj“ (důvtipem právnickým jsem získal, čili neprávem). Po dokončení vzbudila socha i probíhající osobní spory velký rozruch, proto hrabě rozhodl v roce 1729 předělat ji na dnešní podobu Goliáše. Herkomann - Goliáš v té době dostal společníka. Socha Davida (nyní kopie) stojí naproti němu, zády k budově. Originál je v Hospitalu. |
|
  |
|
|
| 7. Dům správce |
| Cestou vzhůru po schodišti vedle hostince „U Zlatého slunce“ se dostanete k bývalému domku správce panství. Dům byl původně opatřen čtyřmi věžičkami, ze kterých měl správce dobrý rozhled po celém lázeňském údolí. |
|
| 8. Sporckův znak |
| Kamenný Sporckův znak, který zdobí zeď nad schodištěm, pochází z průčelí bývalého zámečku. |
|
| 9. Prameniště |
| Ve zdi, přímo pod kamenným hraběcím znakem, je upravené původní prameniště lázeňské vody. Za mříží jsou vidět tři prameny, spojují se ve společné kamenné nádrži. Přebytečná voda byla odváděna do nedaleké studánky a do lastur Tritonů na vrcholech zábradlí schodiště. Ještě před několika lety prameniště napájelo veřejný vodovod. |
|
 |
|
|
| 10. Lázeňský dům – zámeček |
| Na prostranství přímo nad centrálním schodištěm stával kamenný lázeňský dům z roku 1704. V dolní části byly vanové lázně, v horní části bohatě zdobený sál s komnatami po stranách a v druhém poschodí sídlila část roku hraběcí rodina. Budovu doplňovaly po obou stranách kryté arkádové kolonády a z komnat bylo možné vycházet na balkon s nádhernou vyhlídkou do údolí. |
|
  |
|
|
| 11. Kaskádové schodiště |
| Široké kamenné schodiště, vede od hostince (původně lázeňská budova) na břehu Labe vzhůru k bývalému zámku. Po obnově kamenných částí dnes opět teče kaskádovitým zábradlím někdejší lázeňská voda. Od jara do podzimu vytéká z lastur v rukou Tritonů. Schodiště je místem příjemného zastavení, kde odlesky slunce vytvářejí zajímavé světelné efekty. Terasy po obou stranách schodiště připomínají místo lázeňských promenád s vodotrysky a bohatou sadovnickou a sochařskou výzdobou. |
|
 |
|
|
| 12. Panská kuchyně |
| Východním směrem od bývalých lázní se nachází vícepatrový roubený dům čp. 53, bývalá panská kuchyně (po roce 1694). Na zápraží je dodnes k vidění kamenná koňská hlava připomínající bývalé panské stáje. Kamenné těleso v roubení je komín černé kuchyně. |
|
 |
|
|
| 13. Domky řemeslníků a sloužících |
| Roubené domky v ulici na západ od hostince „U Zlatého slunce“ i v uličce, která ji křižuje, sloužily k bydlení zaměstnanců a řemeslníků bývalých lázní. Mezi nejstarší domy patří dům čp. 5 a některé další, postavené již v roce 1703. Některé nyní slouží k trvalému bydlení, jiné k rekreaci. |
|
  |
|
|
| 14. Dům mědirytce M. H. Rentze |
| Na pobřežní louce směrem na západ od centra obce stojí roubený dům čp. 60. Původně to bylo obydlí a rytecká dílna mědirytce M. H. Rentze. Jeho díla často ilustrovala publikace, vydávané hrabětem Sporckem. |
|
 |
|
|
| 15. Lázeňské domy |
| Na nábřeží se nacházejí čtyři bývalé lázeňské domy. Sloužily k ubytování hostů a jejich koně byly ustájené v přízemí. Dnes je terén nábřeží značně zvýšený, proto se tehdejší stáje nacházejí ve sklepní úrovni. Nově opravené obytné budovy včetně hostince jsou v majetku obce. Torzo budovy u paty schodiště patří soukromému majiteli. |
|
|
|
|
| 16. Budova továrničky |
| Budova blízko mostu přes Labe sloužila původně jako lázeňská budova. V roce 1821 byla přestavěna na tkalcovnu hedvábí a s přestavbou přišla o věžičky. Továrna rodiny Jenschke na výrobu stuh a pentlí. a na přelomu století patřila k největším ve svém oboru v celém českém království. Nyní je budova upravována pro muzeum veteránů. |
|
| 17. NKP Hospital Kuks |
| Hospital s klášterem a kostelem Nejsvětější Trojice je nejvýraznější dominantou památkové rezervace Kuks. V hospitalu je nyní historická expozice, jehož součástí je i barokní lékárna z roku 1743, druhá nejstarší v ČR, rovněž přístupná návštěvníkům. Stavba kostela byla zahájena v roce 1707 podle plánů G. B. Alliprandi za pomoci stavitele P. Netolli a kamenického mistra P. della Torre. Kostel s unikátním osmiúhelníkovým půdorysem byl vysvěcen až v roce 1717. Budovy hospitalu na obou stranách kostela byly postaveny v roce 1708 a dokončovány v letech 1715 a 1716 včetně zahrady. Později byl postaven za zahradou hřbitov s kaplí. Na výzdobě hospitalu se významně podílel sochař M. B. Braun, povolaný do Kuksu hrabětem v roce 1712. Terasu před kostelem zdobí osm soch Blahoslavenství a socha Náboženství, které vznikly v letech 1712 – 1719 v sochařské dílně M.B.Brauna. Po obou stranách kostela před špitálem stojí nejznámější Braunovy sochy znázorňující lidské Ctnosti a Neřesti. Nalevo počínaje Andělem blažené smrti stojí jedenáct lidských ctností. Dvanáctá Pohostinnost, správně Pravá míra nebo Zdrženlivost, stojí na nádvoří Hospitálu. Napravo počínaje Andělem žalostné smrti stojí jedenáct soch znázorňujících lidské nectnosti. Dvanáctá socha Podvod se nezachovala a byla r. 1883 nahrazena konvenčním výtvorem B.Seelinga. Mimo ní jsou veškeré Ctnosti a Neřesti nahrazeny kopiemi. Originály je možné shlédnout při prohlídce v lapidáriu. Barokní sochy přitahují zájem návštěvníků dodnes. Jedni obdivují bohatství nápadů, kompozice, geniální provedení jemných detailů a skrytou dynamiku pohybu. Jiní před sochami přemýšlejí a porovnávají barokní ctnosti a nectnosti s těmi dnešními. V době válek sloužil hospital jako lazaret pro raněné vojáky. Během 2. světové války sloužil hospital jako zařízení Hitlerjugend. Po válce skončila činnost historická lékárna a v jednom křídle hospitalu byl až do roku 1970 domov důchodců. Nyní v hospitalu najdete historickou expozici, která zahrnuje i prohlídku lékárny, Českého farmaceutického muzea a v přízemí pak Sporckovu Galerii vín s prodejní částí. |
|
   |
|
|
| 18. Zvon |
| Vlevo od čelní fasády hospitalu, směrem k dnešní Zámecké vinárně, je vidět zvon zavěšený pod dřevěnou stříškou. Původně byl umístěn ve zvonici na levé straně budovy kostela. Pohyb zvonu stavbě nesvědčil, proto byla zvonice v 80. letech zbourána a zvon přemístěn. Historická zvonice byla zvláštní tím, že se chodilo zvonit z úrovně terasy. To znamenalo, že zvoník chodil ke zvonu po schodech dolů, nikoliv někam nahoru, jak je to téměř všude zvykem. |
|
| 19. Hřbitov |
| Jižním směrem, za špitální zahradou, byl v letech 1716 až 1717 postaven zdí ohrazený hřbitov, s kaplí uprostřed. Jedinou památkou na prostou kapli s dvojitou střechou jsou po demolici provedenou v 90. letech pouze základy. Z oltářního obrazu kaple, vysvěcené v roce 1717, shlížel sv. Jan z Boha. Na prsou měl nápis „Charitas“, heslo řádu Milosrdných bratří. Hřbitov je místem posledního odpočinku chovanců hospitalu, řeholníků i obyvatel obce. |
|
| 20. Nádraží |
| Nádraží pro osobní přepravu leží na trati (Pardubice) - Jaroměř – Dvůr Králové – Stará Paka (Liberec). Stanici najdete na západ od hospitalu. |
|
| 21. Socha Pany Marie |
| Při turistické cestě z nádraží Kuks směrem na Stanovice a Betlém můžeme najít sochu, skrytou v kraji lesního porostu. Německý nápis na podstavci hlásá, že sochu nechal postavit vnuk Ialoise Kuhni v roce 1933 na svém poli. Socha panny Marie Matky Boží stála od roku 1870 do doby přemístění do Kuksu na hřbitově v nedaleké obci Zaloňov. Proč ji potomci pana Kuhni přestěhovali, není známo. |
|
| 22. Romantické tábořiště |
| Ve svahu mezi železniční tratí a korytem Labe je možné nalézt romantické místo. Prostor po těžbě kamene vypadá jako tábořiště, ale nemá vhodné přístupové cesty a potřebnou vybavenost pro táboření. |
|
| 23. Bývalá kaplička |
| Na pravém břehu Labe na západ od obce stojí ve stráni torzo bývalé kapličky. Kdysi často navštěvovanou kapličku nyní připomínají pouze zbytky obvodového zdiva. O vodě, která zde vyvěrá z pramene se tradovalo, že pomáhá léčit oční nemoci. Kapličku zde postavil Franz Dittrich ze Slotova jako díkuvzdání za vyléčení svých příbuzných. Ke kapličce se dostanete po cestě vedoucí zatravněnou strání z dnešního parkoviště pod hospitalem. |
|
| 24. Reliéf svatého Františka |
| Pár set metrů dál po turistické cestě podél trati směrem na Stanovice nás turistická značka informuje o odbočce. Na šikmo ležícím skalním bloku je vytesán reliéf Zjevení (Stigmatizace) svatého Františka, který vzhlíží k ukřižovanému Ježíši Kristu. Pod plastikou vyvěrá ze svahu malý pramen. V roce 1701 byla nad reliéfem postavena poustevna ke cti Františka Serafinského. Sestup k reliéfu není vhodný pro osoby se sníženou pohyblivostí. Původně zde stála poustevna, společně s poustevnou svatého Antonína v Novém lese, byla kolem roku 1780 stržena. |
|
| 25. Betlém |
| Přírodní galerie Braunových plastik je sice za hranicemi Kuksu, ale neodmyslitelně k němu patří. Na návrší Nový les, nad obcí Žíreč, vytvořil M. B. Braun se svými žáky v období let 1723 až 1733 rozsáhlý soubor plastik. Podle ústředního díla se soubor nazývá Betlém. Kromě slavného autora jsou plastiky zajímavé i tím, že vznikly jako promyšlený soubor uměleckých děl přímo na místě objevu nebo těžby kamene. Od roku 1970 je Betlém veden jako kulturní památka a World Monument Fund jej nedávno zařadil mezi 100 nejohroženějších památek světa. Záchraně tohoto unikátního souboru se snaží pomoci také občanské sdružení Nový les. (aktivní odkaz na Nový les) Nejslavnějším dílem je socha sv. Onufria, jehož kopie zdobila náš výstavní pavilon na světové výstavě v Ósace v roce 1970. Z původně rozsáhlého areálu se dochovala jen část a plastiky jsou značně poškozené, přesto poskytují zážitek, který stojí za shlédnutí. |
|
   |
