Sporck
Rodina Sporcků
Rod Sporcků založil ve východních Čechách vojevůdce Johan Sporck, původem z Vestfálska. Titul říšského hraběte získal za vítězství nad Turky a později si v Čechách zakoupil panství Lysá nad Labem a další. Mimo jiné také Choustníkovo Hradiště s Kuksem.
Jeho dědic, nadaný syn František A. Sporck, je proslulý jako mecenáš umění, vydavatel knih, milovník lovu a majitel lázní Kuks. V pustém údolí Labe nechal postavit velikolepý areál lázeňských a duchovních staveb s bohatou, zejména sochařskou výzdobou. Pořádal tam četné kulturní akce a parforsní hony. V Kuksu také vytvořil prostor ke studiu, diskusím učenců i duchovnímu rozjímání, jako jsou poustevny a přírodní galerie Betlém.
Tehdejší lázně Kuks často navštěvovali příslušníci evropské šlechty i četní umělci a myslitelé.
Život F. A. Sporcka provázely četné úspěchy, pocty , ale také spory. Ze slavného barokního areálu zbylo v Kuksu jen torzo, přesto jej přijíždějí obdivovat návštěvníci z domova i ze zahraničí dodnes.
Johan Sporck
Narozený v roce 1597, zemřel 6. 8. 1679
Habsburský vojevůdce původem z Vestfálska. V bavorských službách se zúčastnil bitvy na Bílé hoře a v roce 1645 bitvy u Jankova. V bojích vynikl jako velitel lehké jízdy a dosáhl četných úspěchů. Po vítězství nad Turky u Sv. Gottharda císař udělil generálovi rakouské jízdy, polnímu maršálkovi J. Sporckovi titul hraběte.
Získal značný pozemkový majetek ve středních a východních Čechách, kde založil dynastii rodu Sporck. V roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat a byl zařazen mezi českou šlechtu. Značnou pozornost vzbudil u dvora odmítnutím platby obvyklé taxy za získání titulu. Císaři napsal vysvětlení ve smyslu: „Darovaného hraběte nekupuji a koupeného nepotřebuji.“ Ve stejném roce koupil mimo jiné pozemky také Kuks od markraběte Leopolda Bádenského jako součást panství Choustníkovo Hradiště za 66 000 zlatých.
S první manželkou Annou Margaretou z Linsingenů, rozenou z Beeru, měl dceru. Hraběnka Anna Margareta zemřela v roce 1659. O rok později se generál oženil znovu. Druhou manželkou se stala Eleonora Marie Kateřina z rodu Finecken z Meklenburska. Přivedla na svět dva syny a dvě dcery.
František Antonín Sporck
Narodil se 9. března 1662, pravděpodobně v Lysé n. L., ale útlé dětství určitě prožíval v Heřmanově Městci, kde navštěvoval místní městskou školu. Přísná otcova výchova vedla mladého Františka k sebekázni, skromnosti a cílevědomosti. Studia zahájil u jezuitů v Kutné Hoře a pak pokračoval na právech a filozofii v Praze. Nadaný Sporck dokončil univerzitu již v šestnácti letech. Po absolutoriu procestoval Francii, Nizozemí a Anglii. Zvlášť silně na něj zapůsobil pobyt ve Versailles. Okouzlil jej nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské a kulturní akce, parforsní hony a hra na lesní roh. Je možné, že vedlejším popudem k výstavbě lázní Kuks byly právě dojmy z Versailles a časté návštěvy evropských lázní, včetně Karlových Varů.
Po dosažení plnoletosti byl hrabě F. A. Sporck prohlášen v roce 1684 dědicem Sporckových českých statků Lysá nad Labem, Choustníkovo Hradiště, Malešov a Konojedy. Nejdříve se snažil získat uznání společnosti různými společenskými funkcemi. Titul komořího získal v roce 1690, o rok později již byl jedním z místodržitelů dalším rokem dokonce „skutečným tajným radou“. Přes své bohatství a společenský význam nepřilnul k Praze. Vyhovoval mu životní styl venkovského šlechtice, obklopeného nádherou a významnými osobnostmi. Možná si také uvědomil, že vzdělání, intelekt ani světské hodnosti mu málo pomáhají k cestě ke společenskému úspěchu. Je nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka. Po zkušenostech s politickou kariéru se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění.
F. A. Sporck byl rozporuplnou osobností. Vynikající intelekt, vzdělanost a ctižádost jej hnaly do mnoha soudních sporů, většinou neúspěšných. Obyvatele obce Kuks zbavil robotní povinnosti a vedl je jako sloužící zámku a lázní. Na jedné straně sloužícím nedokázal prominout ani maličkost, na druhé straně pro sto nejchudších ze svého panství založil v Kuksu hospital, kde jim poskytl celé zaopatření. Často vyhrával za jedinou noc v kartách, někdy až čtyřicet tisíc zlatých, což stačilo na pořízení venkovského zámečku. Většinu těchto nečekaných příjmů ale rozdal potřebnějším lidem urozeného původu. Ve svých tiskárnách v Lysé nad Labem a v Kuksu vydal mnoho filozofických a náboženských knih, zejména jansemitské orientace, které se nelíbily představitelům církve. Byl za to vyšetřován a na příkaz jezuity Koniáše na počátku 18. století také krátce vězněn. V souvislosti s inkvizičním procesem byla zabavena většina jeho knih a zničena mnohá výtvarná díla.
Hrabě Sporck je proslulý jako mecenáš umění v Čechách. Setkával se s významnými architekty, sochaři, malíři, rytci, básníky a skladateli své doby. Na doporučení architekta Kaňky dal prostor mladému sochaři M. B. Braunovi, hostil mnoho umělců a učenců. Přispěl ke stavbě prvního šlechtického divadla v Praze a v jeho divadle v Kuksu proběhlo první představení italské opery na našem území. Do Čech si přivezl obdiv k lesnímu rohu a umožnil rozšíření hry na tento nástroj v českých zemích. Byl nadšeným organizátorem parforsních honů. V pustém údolí Labe vybudoval lázně Kuks, obdivované evropskou šlechtou pro uměleckou výzdobu, pořádané kulturní akce a prostory upravené k duchovnímu rozjímání, jako jsou poustevny a přírodní galerie Betlém. K návštěvě Kuksu dokázal přesvědčit mnoho příslušníků evropské vysoké šlechty, umělců a myslitelů. Mnoho šlechticů, včetně císaře Karla VI., získal ke vstupu do Řádu svatého Huberta, který pro milovníky myslivosti založil. Během svého života získal značný respekt za dílo, které zejména v Kuksu vytvořil. Odpočívá v rodinné hrobce pod špitálním kostelem v Kuksu.
Rodová linie Sporcků pokračovala spojením s rodem Sweerts.
Obě dcery prošly klášterní výchovou a po několik let byly pilnými překladatelkami knih, které otec v Lysé a v Kuksu vydával.
Starší dcera, Marie Eleonora (1687 – 1717), vstoupila ve třinácti letech do kláštera celestýnek. V roce 1705 zřídil pro ni a dalších šest řeholnic klášter v upraveném hradu Choustníkovo Hradiště.
Mladší dcera, Anna Kateřina (1689 – 1754), byla vychována u benediktek, ale jejímu vstupu do kláštera otec zabránil. Musela si vzít bratrance Františka Karla Rudolfa Sweérts z Reistu. Příbuzenský sňatek ze dne 12. 4. 1712 byl později schválen i církevními úřady. Dědička Anna se zasloužila o dokončení a zprovoznění hospitalu (1743) a obnovení nadace na jeho podporu. V roce 1739 rozšířila hospital o nemocnici.
František Karel Rudolf Sweérts
František Karel Rudolf Sweérts byl v roce 1718 adoptován F. A. Sporckem, proto si ke svému jménu připojil ještě jméno Sporck. Zajímal se hospodářské otázky, vydal odbornou publikaci o zemědělství a v Lysé založil hospodářskou školu pro praktikanty. Potomci se nezajímali o provoz lázní. Hospitalu, nemocnici a lékárně v Kuksu však věnovali značnou pozornost.
L. Lašek
30.11.2002